Ramos & Bassols o křesle Suavida: „Suavida připomíná dědictví značky Ton a zároveň zůstává pevně ukotvena v současnosti.“

Jak vznikl nápad na křeslo Suavida?

Když nás Ton oslovil, okamžitě jsme začali přemýšlet o historii firmy a především o jejím výrobním procesu ohýbání dřeva. Chtěli jsme, aby projekt toto dědictví odrážel. Nejprve jsme si chtěli ujasnit, pro koho navrhujeme a co chceme zdůraznit, aniž bychom pouze opakovali minulost.

Ohýbané dřevo je součástí DNA značky Ton, ale firma je zároveň současným výrobcem nábytku. Chtěli jsme, aby křeslo připomínalo tuto historii a současně bylo pevně ukotvené v přítomnosti. Něco avantgardnějšího a současného, ale stále propojeného s tím, čím značka skutečně je.

Kde jste našli inspiraci pro převedení ohýbaného dřeva do čalouněného křesla?

Chtěli jsme jemně odkázat na ohýbané dřevo, které je pro Ton tak charakteristickým a tradičním prvkem. Výzvou bylo přenést tento tvarový jazyk do křesla, aniž bychom přímo použili technologii ohýbání dřeva.

Zadáním bylo nízké čalouněné křeslo, takže samotné dřevo zmizelo. Museli jsme najít jiný způsob, jak vyjádřit jeho podstatu. Důležitým inspiračním východiskem pro nás bylo křeslo 811, zejména způsob, jakým jeho křivky vytvářejí volné prostory a vymezují siluetu. Začali jsme přemýšlet, zda by se tyto prostory daly vyplnit čalouněním a zda bychom na základě stejné myšlenky mohli vytvořit něco nového.

Suavida působí velmi měkce a přívětivě. Jak důležité bylo při navrhování pohodlí?

Velmi důležité. Křeslo charakterizují výrazně zaoblené, měkké a jemné tvary. Nemá žádné tvrdé hrany, ostré linie ani neuhlazené rohy. Ještě než se do něj posadíte, samotný tvar navozuje určitý pocit pohodlí.

Chtěli jsme, aby bylo pohodlné, ale aby to vyjadřovalo nenápadně. Jednotlivé prvky se v horní části setkávají s určitou elegancí a plynulostí křivek, aniž by pohodlí dávaly příliš okatě najevo. Název Suavida k této myšlence zcela přirozeně pasoval.

Jak se křeslo vyvíjelo od prvního konceptu až po finální výrobek?

Změnilo se poměrně výrazně, zejména v proporcích. První verze byla koncipována jako křeslo velkorysých proporcí. Postupně jsme vytvořili kompaktnější siluetu a experimentovali s různými konstrukčními prvky, které výslednému křeslu dodaly zcela jiný charakter než původnímu konceptu.

Ústřední myšlenka však zůstala po celou dobu vývoje stejná.

Mnohokrát se měnila hloubka sedáku, sklon a výška opěradla, výška područek i celková šířka. Z dálky mohou první prototyp a finální křeslo vypadat docela podobně, ale z technického hlediska mezi nimi bylo mnoho rozdílů.

Pravděpodobně nejnáročnější byla paspule. Dosáhnout toho, aby přesně kopírovala tvar křesla tak, jak jsme si představovali, nebylo snadné. Právě zde byly výrobní zkušenosti firmy Ton obzvlášť důležité.

Jak důležité jsou ve vašem procesu navrhování fyzické prototypy?

Velmi důležité. Kdykoli je to možné, snažíme se od počítače odejít, protože digitální obrazy mohou zkreslovat vnímání skutečných proporcí výrobku. Při vývoji křesla Suavida jsme hodně pracovali se zmenšenými modely. Pokud je to ale možné, dáváme přednost maketám ve skutečné velikosti. Pokud vás přesvědčí maketa, vizualizace pak může potvrdit, že koncept funguje. Opačně to nutně platit nemusí.

Vizualizace může vypadat dokonale, ale to neznamená, že bude fungovat i fyzický prototyp. Pro nás musí být na prvním místě samotný výrobek. Vizualizace slouží k ověření směru, zatímco prototyp nám umožňuje porozumět proporcím, materiálům a detailům.

Suavida je k dispozici se třemi různými variantami podnože. Proč byla modularita důležitá?

Od začátku jsme nechtěli vytvořit křeslo omezené na jedinou podobu. Skořepinu jsme navrhli tak, aby ji bylo možné podle prostředí kombinovat s různými typy podnoží.

Jakmile jsme vyřešili sedák, opěradlo a područky, mohli jsme křeslo rozvíjet v několika verzích. Tento druh flexibility vyžaduje i trh, protože křeslo může přirozeně fungovat v různých prostředích.

Jednotlivé podnože jeho charakter poměrně výrazně mění. Varianta se čtyřmi dřevěnými nohami má blíže k obytným interiérům a prostředí hotelů a gastronomických provozů, zatímco centrální podnož mu dodává mnohem současnější charakter.

Křeslo Suavida jste navrhli společně. Jak funguje váš tvůrčí proces ve dvojici?

Tvůrčí proces si vlastně nerozdělujeme. Přineseme nápad a začneme o něm přemýšlet každý zvlášť, potom na něm pracujeme společně. Když jeden z nás s něčím přijde, projde to filtrem toho druhého. Tento druhý pohled může projekt posunout vpřed, změnit jeho směr nebo vám někdy napovědět, že je třeba zpomalit či se zastavit.

Člověk, který nápad představuje, velmi často ještě přesně nevidí, co má před sebou. Ten druhý může najednou říct: „Počkej, tohle je dobré. Zaměřme se na to.“ Tato objektivita je nesmírně cenná.

Máme velmi podobný vkus, což pomáhá, ale zároveň přinášíme rozdílné pohledy. Když na něčem pracujete dlouho, začnete ztrácet objektivitu. Pohled druhého člověka na stejný nápad může být impulzem k dalšímu posunu.

Jak spolupráce s firmou Ton a jejím výrobním týmem ovlivnila výsledný návrh?

Technický tým má velmi hluboké znalosti dřeva a výrobních procesů. Zároveň respektuje záměry designéra. Nic nemění, aniž by to s vámi nejprve prodiskutoval.

Dobrým příkladem je centrální podnož. Některé její aspekty jsme nechali otevřené a způsob, jakým Ton podnož technicky vyřešil, byl velmi zajímavý. Když jsme viděli výsledek, připadalo nám, že funguje velmi dobře.

Je radost pracovat s lidmi, kteří dokonale ovládají výrobní proces. Jejich odbornost je na finálním výrobku skutečně vidět.

Čeho jste chtěli dosáhnout propojením tradičního know-how značky Ton se současným čalouněným křeslem?

Touto otázkou celý projekt začal. Nechtěli jsme vytvořit jen další výrobek. Chtěli jsme navrhnout něco pro dnešní svět a zároveň využít znalosti a identitu, které Ton odlišují. Výzvou bylo zajistit, aby se toto dědictví při vytváření něčeho nového neztratilo.

Suavida proto není reprodukcí tradičního křesla z ohýbaného dřeva. Je současnou interpretací stejného tvarového jazyka, převedeného do čalounění, křivek a detailů, které patří do jiné doby.

Co by podle vás měli lidé zažít, když se do křesla Suavida posadí?

Především doufáme, že jim bude připadat mimořádně pohodlné. Líbí se nám také kontrast mezi klasickým a současným charakterem křesla. Je na něm něco lehce klasického, ale zároveň jsou jeho tvary velmi současné a jednoduché, díky čemuž se snadno začleňuje do moderních interiérů.

Nakonec bychom si přáli, aby v křesle někdo seděl hodinu nebo dvě, a když vstane, měl chuť se znovu posadit.