V letech 1965 až 1970 byl vybudován nový moderní závod, který výrobě
slouží dodnes.
Příběh 4
(1939-1989)
Konec a nový začátek
Se začátkem války se stahují mračna i nad továrnami koncernu Thonet-Mundus. V září 1939 dosadila nacistická okupační moc prostřednictvím kroměřížského Oberlandratu do továrny v Bystřici pod Hostýnem oficiálního hlídače, Franze Schieferdeckera. V česko-slovenských továrnách značky Thonet-Mundus byla výroba omezena již před vypuknutím druhé světové války. Ostatní provozy pak za války také přešly na vojenskou výrobu. V Koryčanech se například vyráběla dřevěná křídla pro školní letadla Arado, v ostatních továrnách, včetně Bystřice pod Hostýnem, pak mimo jiné i bedničky na munici a pažby pušek. V německém Frankenbergu se zase vyráběla polohovací lůžka pro válečné lazarety. Situace za druhé světové války byla pro podnik ještě méně příznivá než za války první. Nálety těžce poškodily některé provozy a továrna ve Frankenbergu byla na konci války bombardováním zcela zničena.
Po válce byl na základě Benešových dekretů Thonetům jejich majetek
zabaven. Továrny v Bystřici pod Hostýnem, Halenkově, Koryčanech
i velkostatky ve Vsetíně a Velkých Uhercích či obchodní domy v Praze a
Brně se ocitly pod národní správou a v roce 1945 byly znárodněny. Vznikl
tak Thonet, národní podnik, který byl roku 1953 přejmenován na Továrny na
ohýbaný nábytek, tedy TON. Provozy Thonet v Československu byly
reorganizovány a různě rozděleny v souladu s novými socialistickými
výrobními koncepcemi. V Bystřici pod Hostýnem ale i přesto pokračovala
výroba klasických Thonetových modelů, které postupně doplňovaly nové
produkty, jež vznikaly pod vedením architektů Antonína Šumana, Radomíra
Hofmana nebo Josefa Macka. Některé z jejich návrhů sklidily úspěchy doma
i v zahraničí.
Návrh židle architekta Plhoně, který byl přihlášen do soutěže
roku 1957.
Spolupráce s architekty
TON měl výsadní postavení a vlastní návrhářský ateliér, jenž
počínaje 50. lety vytvářel moderní návrhy židlí. Zpočátku v nich
rezonovaly vlivy tzv. bruselského stylu, který se v Československu prosadil
v souvislosti s prezentací na světové výstavě v Bruselu v roce
1958. V 70. letech převládly monumentálnější a jednodušší tvary.
Oceňovány byly návrhy architektů Radomíra Hofmana a Antonína Šumana.
Rozhovor s Petrem, Josefem a Marií Černochovými
Rodinu Černochových jsme navštívili v jejich rodinném domku ve Všechovicích. Vyprávěli jsme si o jejich zkušenostech v továrnách TON a o tom, jak se práce promítla do života celé rodiny, který je spojen s touto malou vesničkou, jež je mimo jiné také rodištěm slavného funkcionalistického architekta Bohuslava Fuchse.